Ve Spartaku končí sportovní manažer Jakub Kovář

Vážení kolegové, podporovatelé Spartaku, fanoušci, přátelé,

od podzimu roku 2015 jsem měl tu čest být součástí výjimečné komunity kolem našeho milovaného klubu. Uplynulo jedenáct let, během nichž jsme společně budovali sílu, vášeň a úspěchy malého, ale nesmírně odhodlaného klubu na pomezí bývalých Sudet – v Polici nad Metují.

Společně jsme dokázali věci, které se tehdy zdály téměř nemožné. Ať už po sportovní stránce, nebo při budování zázemí a vytváření podmínek, na které dnes můžeme být právem hrdí. Kdo si dnes ještě vzpomene na dřevěná prkna na tribuně, havarijní stav severní tribuny nebo na dobu, kdy jsme v roce 2015 zachraňovali krajskou 1. B třídu?

Mezi hlavní úspěchy patři stabilní etablování klubu ve 4. lize, účast na volbě předsedy Fotbalové asociace ČR, získání řady ocenění, výrazné zlepšení infrastruktury – tři hřiště, jedno UMT (včetně soukromého areálu Artamon-díky Petře!), dále nové klubové zázemí a krytá hala. Vytvoření stabilního finančního zázemí díky silným partnerům.

 Bylo mi nesmírnou ctí i radostí pracovat pro Spartak po celých jedenáct let. Klubu jsem věnoval maximum svého času, sil, schopností i energie – často na úkor osobního života, ale vždy s pocitem, že to má smysl. Postupem času ale cítím, že mi ubývá elán, síla i chuť pokračovat stejným tempem. A bohužel i ten pocit, že to má smysl. A některé věci prostě jen přejít nejde. Proto jsem se rozhodl svou kapitolu uzavřít a předat své pravomoci dál.

 Jsem přesvědčen, že předseda oddílu pan Klimeš, statutární zástupce pan Rutar i celý výbor navážou na dosavadní práci a posunou Spartak zase o kus dál, třeba až směrem ke 3. lize. Podmínky k tomu klub má a já jim ze srdce přeji, aby se jim to podařilo.

 Za uplynulých jedenáct let jsem se podílel na naprosté většině přestupů hráčů. Mnohé z nich, zejména v prvních letech, jsem kromě organizační práce pomáhal financovat i z vlastních prostředků. Osud Spartaku mi nikdy nebyl a ani nebude lhostejný. 

 Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří byli součástí této cesty. Funkcionářům, partnerům, trenérům, hráčům, fanouškům i jedinečnému fanklubu. Každý z vás zanechal ve Spartaku svou stopu a zároveň i v mém životě – a za to vám patří moje upřímné a hluboké díky.

Odchází se mi mnohem hůř, než jsem si kdy dokázal představit. Spartak pro mě nikdy nebyl jen fotbalovým klubem ani funkcí, kterou jsem zastával. Byl součástí mého života, místem plným přátelství, radosti, obrovských emocí, ale také starostí, bezesných nocí a rozhodnutí, která nebyla jednoduchá. Dal jsem mu kus svého života a on navždy zůstane součástí mě.

 Možná končí jedna kapitola, ale láska ke Spartaku nekončí nikdy. Z tribuny už možná nebudu stát v roli sportovního manažera, ale vždy budu stát mezi těmi, kterým bude černobílá barva bít v srdci. Budu dál prožívat každé vítězství i každou porážku, protože Spartak není místo, odkud se dá odejít. Spartak se nosí v srdci.

Děkuji vám za důvěru, podporu, přátelství i všechny společné okamžiky. Byla to čest, na kterou budu do konce života hrdě vzpomínat.

S úctou,

Jakub Kovář