„Když nebudete mít žádný cíl, tak vyhrávat ani nejde,“ říká vedoucí polického béčka Kamil Švorčík

Kamile, začneme hezky postupně, jaká byla vaše prvotní očekávání před touto sezonou B-týmu?

Věřil jsem, že budeme hrát tak, jak jsme zakončili minulé jaro, že to bude dobré. Je velký rozdíl ve hráčích, kteří tu hráli například před dvěma roky, kteří byli na pokraji lavičky a těmi, kteří tu jsou teď. Po dobré práci Šídi (Jiřího Kollerta, pozn. redaktora) je nahradili dorostenci. Mnohdy když naskočí do hry, tak je to posílení.

Co si myslíte, že je největší výhoda tak mladého týmu, jaký béčko má?

Velká výhoda je fyzický fond. Většina starých hráčů akorát bojuje, ale dochází jim síly, z čehož my bychom měli těžit druhý poločas, jako se to několikrát ukázalo.

V letošní sezoně jste zaváhali pouze jednou – v domácím zápase s Hronovem…

Když si to vezmeme, tak se prohrálo někdy v květnu nebo dubnu s Jaroměří. Teďka jsme vyhráli z dvanácti zápasů jedenáct, to je úžasná série. Je to fakt dobrý a musíme v tom pokračovat, ba naopak ještě přidat. Když někteří hráči nebudou nic dělat, tak je mladí kluci z dorostu nahradí.

K poslednímu utkání podzimu jste se vypravili do Dolan, kde Police dlouho nevyhrála, a začátek klání se nepovedl ani tentokrát…

Byl jsem hodně emotivní, říká to i Motyka (Petr Motyčák, pozn. redaktora), dokud já nezařvu, tak se nikdo ani nehne. Fotbal se nehraje nohama, ale hlavou…ta to řídí. Bylo dobře, že jsme bojovali a makali. Musíme pochválit, že to trenér prostřídal, dali jsme góla a nebylo to špatné. Pochvala také za druhý poločas, kde jsme dali rychle na 2:1.

Sám pořád aktivně hrajete Okresní soutěž za Otovice, kde vnímáte největší rozdíl mezi soutěží a přeborem?

Přijde mi, že je okresní přebor daleko tvrdší. A je to kvůli rozhodčím, není tolik žlutých, červených karet. Protože to rozhodčí slabě oceňují, to mi potvrdili i na svazu. Tím trpí techničtí hráči, kteří chtějí hrát fotbal. V okresní soutěži to byla dříve mela, teď je to ale slabší i oproti přeboru.

Loni jste skončili třetí, předloni dokonce druzí, mrzí doteď ta první postupová příčka?

Ja si myslím, že na to ještě nejsme připraveni. Je to jako v NHL, taky se ten mančaft skládá dobu. Ba naopak ještě musíme počkat, já si myslím, že na B-třídu ještě všichni zralí nejsou. Chybí hráči střední generace, kteří by to měli doplnit.

Teď jste ale v polovině sezony první…předpokládám, že je stejné postavení cílem i na konci sezony že?

To je jasné, chceme to vyhrát. Když nebudete mít žádný cíl, tak vyhrávat ani nejde. Já to tak mám třeba v tenise, taky chci všechno vyhrávat. Největší roli ale hraje hlava. Já mám tu výhodu, že už nervózní nejsem.

Autor: Tomáš Rotter